Saint-Saëns. Čajkovskij. Strauss
Koncerty v Rudolfinu jsou hudební zážitek na světové úrovni. Dvořákova síň hostila mnoho světoznámých orchestrů a sólistů.
900 | 760 | 580 | 390 Kč (SL/E*) | 150 Kč (ST*)
Donátorská vstupenka 3 000 Kč
*SL/E místa se zhoršeným výhledem a varhanní empora
*ST místa k stání
Trojice individuálních romantiků
Romantismus je jednoznačně nejvýraznějším ze směrů hudby devatenáctého století. Za jeden z jeho hlavních znaků se považuje důraz na emoce, což platí o hudbě většiny tehdejších autorů. Ovšem velmi dominantním prvkem tohoto období je též zaměření na individualitu; již z podstaty věci tedy romantické skladatele nelze vnímat jako homogenní skupinu.
S tímto faktorem pracuje i dramaturgie našeho šestého orchestrálního večera. U každého z trojice romantiků, Richarda Strausse, Camilla Saint-Saënse a Petra Iljiče Čajkovského, totiž nalezneme zcela jiné přístupy. Pozdní romantik Richard Strauss již koketoval s expresionismem, ještě více se však našel v sentimentu, typickém pro přelom století. To je i případ jeho Romance. Camille Saint-Säens byl považován spíše za konzervativního skladatele, jenž našel inspiraci u mistrů minulosti. V Koncertu pro violoncello č. 1 však navzdory tomuto názoru aktualizuje formové schéma instrumentálního koncertu. Někdy až drtivě emotivní Čajkovskij zase svou strhující Symfonií č. 4 navazuje na „Osudovou“ Ludwiga van Beethovena.
Podobami romantismu vás provedeme společně s přední dirigentkou Keri-Lynn Wilson a vítězem prestižní soutěže Bach-Wettbewerb Leipzig, violoncellistou Marcem Coppeyem.
Marc Coppey & Deutsches Symphonie-Orchester
Marc Coppey — violoncello
Marc Coppey je považován za jednoho z nejlepších violoncellistů na světě. Proslavila ho sólová vystoupení, prozkoumávání komorní hudby s nejlepšími současnými hudebníky a oddanost rozšiřování violoncellové literatury.
Mezinárodního ohlasu se tento chráněnec Yehudiho Menuhina a Mstislava Rostropoviče poprvé dočkal v 18 letech, když získal dvě ocenění na prestižní Bachově soutěži v Lipsku (1988). Brzy poté si Coppey vydobyl působivou sólovou kariéru a pravidelně spolupracuje s mnoha nejlepšími světovými orchestry a dirigenty – mimo jiné s Alainem Altinogluem, Lionelem Bringuierem, Lawrencem Fosterem, Alanem Gilbertem, Kirillem Karabitsem, Emmanuelem Krivinem, Johnem Nelsonem, Pascalem Rophém, Yanem Pascalem Tortelierem a Yuou Sado.
Od roku 2014 je nositelem francouzského Řádu umění a literatury.
Keri-Lynn Wilson — dirigentka
Maestro Keri-Lynn Wilson má za sebou vice než dvacetiletou mezinárodní kariéru hostující dirigentky, během které vedla nejprestižnější světové orchestry - jako jsou Los Angeles Philharmonic a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu a vystoupila v předních světových operních divadlech, včetně Královské opery v Covent Garden, Bavorské státní opery, Velkého divadla v Moskvě a Vídeňské státní opery. Dirigování Keri-Lynn Wilson bylo oceněno jako „živé a citlivě pojaté“ v New York Times a „elegantně perceptivní “ v Telegraph. V roce 2020 byla nominována na cenu Opus Klassik „dirigentem roku“.
Sezóna 2020/21 Keri-Lynn Wilson zahrnuje symfonické a operní angažmá, počínaje letošním podzimem, kdy se měla vrátit na Island na koncert s Islandským symfonickým orchestrem (zrušeno kvůli covidu-19). Později na podzim měla Wilson debutovat v Opéra national de Paris s Carmen (přeloženo kvůli covidu-19) a slavnostní koncert v Deutsche Oper (zrušen kvůli covidu- 19) měl být jejím berlínským debutem. V lednu debutuje v Salcburku na zahajovacím koncertě Mozartových týdnů. Později v zimě se Maestro Wilson vrátí do Bayerische Staatsoper v Mnichově - do společnosti, kterou často vede, na únorové představení Rigoletta. Na jaře bude debutovat v Dallaské opeře, diriguje Toscu a vrátí se do moskevského Velkého divadla, kde také často diriguje, s představeními La Traviata a Un ballo in maschera.