Jiří Bělohlávek — čestný zakladatel
Jiří Bělohlávek
Jiří Bělohlávek se narodil v roce 1946 v Praze a již od útlého dětství projevoval náklonnost k hudbě. Od čtyř let byl členem dětského sboru a brzy se začal učit i hře na klavír. U profesora Karla Pravoslava Sádla studoval hru na violoncello, poté pokračoval ve studiích na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění. V té době začal dirigovat první koncerty pod odborným vedením Roberta Brocka, Aloise Klímy, Bohumíra Lišky či Josefa Veselky.
V roce 1968 angažoval Jiřího Bělohlávka jako asistenta věhlasný rumunský dirigent Sergiu Celibidache. O dva roky později Bělohlávek zvítězil v celostátní soutěži mladých dirigentů a v roce 1971 byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana. V roce 1973 úspěšně debutoval s Českou filharmonií, čímž začala jeho dlouholetá spolupráce s prvním českým orchestrem.
Jiří Bělohlávek byl v roce 1972 jmenován dirigentem Státní filharmonie Brno a tuto pozici zastával do roku 1978. Poté se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, kde působil až do roku 1989. V té době byl zároveň i stálým dirigentem v České filharmonii. Tehdejší šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann, přivedl Bělohlávka v roce 1979 do berlínské Komische Oper, ve které debutoval uvedením Smetanovy opery Tajemství. Na této scéně Bělohlávek o rok později dirigoval i Stravinského Život prostopášníka.
V roce 1990 byl Jiří Bělohlávek jmenován šéfdirigentem České filharmonie. Při jeho vedení vycházel ze skvělé reputace orchestru, kterou filharmonie získala zejména soustavným uváděním tvorby českých autorů. Po Václavu Talichovi, Rafaelu Kubelíkovi, Karlu Ančerlovi a Václavu Neumannovi se Jiří Bělohlávek stal dalším z dlouhé řady vysoce uznávaných českých dirigentů. Pražskou komorní filharmonii založil Jiří Bělohlávek v roce 1994 a řídil ji až do roku 2005, kdy se stal jejím čestným uměleckým ředitelem.
Jiří Bělohlávek spolupracoval s řadou špičkových světových orchestrů, mimo jiné například s Berliner Philharmoniker, Boston Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig, London Symphony Orchestra, New York Philharmonic, Philadephia Orchestra, Rotterdams Philharmonisch, Royal Concertgebouw, Sächsische Staatskapelle Dresden, San Francisco Symphony Orchestra či Wiener Philharmoniker.
Co se operní scény týče, spolupracoval Jiří Bělohlávek například s Královskou operou Covent Garden (Evžen Oněgin), Metropolitní operou (Rusalka, Evžen Oněgin), se San Francisco Opera (Věc Makropulos), operou National de Paris (Prodaná nevěsta), Teatro Real Madrid (Káťa Kabanová), Glyndebourne Festival Opera (Tristan a Isolda, Rusalka, Jenůfa), Grand Theatre du Geneve (Z mrtvého domu) a s Národním divadlem v Praze (naposledy na nové produkci Hry o Marii B. Martinů).
V roce 1994 byl Jiří Bělohlávek jmenován hlavním hostujícím dirigentem Národního divadla v Praze a o rok později se stal hostujícím dirigentem BBC Symphony Orchestra v Londýně. Dlouholetá spolupráce s tímto orchestrem vyvrcholila v roce 2006, kdy byl jmenován jeho šéfdirigentem. Tuto funkci zastával až do roku 2012, kdy přijal nabídku na post šéfdirigenta České filharmonie. Na jaře roku 2012 byl Jiří Bělohlávek vybrán jako hlavní hostující dirigent v orchestru Rotterdams Philharmonisch, s účinností od sezony 2013-2014.
Kromě práce s orchestry se Jiří Bělohlávek věnoval také pedagogické činnosti. V roce 1997 byl jmenován profesorem na pražské Akademii múzických umění, kde do roku 2009 působil jako vedoucí Katedry dirigování. Mezi jeho žáky patřili talentovaní dirigenti jako Tomáš Hanus, Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.
Jako prezident Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se Jiří Bělohlávek dlouhodobě snažil šířit povědomí o tvorbě českých skladatelů i mezi zahraničními posluchači. Jeho obzvláště vřelý vztah k hudbě Bohuslava Martinů měl významný podíl na světovém věhlasu, který tvorba tohoto velikána po roce 1989 ve světě získala. Kritici ho řadí mezi nejlepší interprety hudby Martinů vůbec. Bělohlávek posluchačům zpřístupnil také řadu do té doby málo známých děl Dvořáka, Janáčka, Smetany i Suka.
V květnu 2012 obdržel Jiří Bělohlávek od královny Alžběty II. titul CBE (komandér Řádu britského impéria) za zásluhy v oblasti hudby. V roce 2001 mu byla udělena čestná Medaile za zásluhy I. stupně.
31. května 2017 nás tento skvělý umělec po dlouhé těžké nemoci opustil. Svůj poslední koncert dirigoval s orchestrem PKF – Prague Philharmonia v Poličce, rodišti Bohuslava Martinů. Jeho milovaný Martinů zazněl naposledy pod jeho vedením s orchestrem, který založil a který trvale ponese jeho odkaz dalším generacím.
