Barber. Weill. Ravel

Čistě ze skladeb 20. stoleté bude sestaven program předposledního koncertu této sezony. Franz Schreker, učitel Ernsta Křenka nebo Aloise Háby, patřil v Německu začátkem 20. století k nejhranějším operním autorům. Jelikož však měl židovské předky, i v jeho případě antisemitské nálady přispěly k postupnému úpadku jeho kariéry. Sólistka Ailyn Pérez, sopranistka, jež pravidelně vystupuje například i v newyorské MET, předvede cyklus písní Šeherezáda od impresionistu Maurice Ravela, uslyšíme jí také ve skladbě Knoxville: Summer of 1915, ve které Samuel Barber vykresluje půvaby amerického venkova. Zkomponoval jí na slova básně, kterou napsal John Agee, pozdější laureát Pulitzerovy ceny in memoriam. Závěr bude patřit Symfonii č. 2 Kurta Weilla. Autor slavné Třígrošové opery také patřil k těm, kteří se kvůli svému původu stali terčem nacistických opatření. Weill však byl také jedním z těch, jímž se podařilo emigrovat: v USA se pak ze všech sil snažil zapomenout na to, jak žil a tvořil v rodném Německu.

Držitelka cen Richard Tucker Award (2012) a Plácido Domingo Award (2012) Ailyn Pérez je absolventkou Philadelphia’s Academy of Vocal Arts a Indiana University. Mezi její největší dosavadní úspěchy patří ztvárnění role Violetty (La traviata) v Opernhaus Zürich, Hamburgische Staatsoper, Deutsche Staatsoper Berlin, Bayerische Staatsoper, San Francisco Opera, Teatro alla Scalla a Royal Opera House Covent Garden, kam znovu zavítala také jako Massenetova Manon a Liù z Pucciniho Turandot. Vystupovala též v sále newyorské MET, operách v Chicagu nebo Santa Fe či na slavném operním festivalu v Glyndebourne (Falstaff). Jako vyhledávaná koncertní zpěvačka spolupracovala například s Orchestre Métropolitain de Montréal (Verdiho Requiem) či slavným Accademia Santa Cecilia Orchestra sira Antonia Pappana, s nímž na sebe výrazně upozornila v Requiem Wolfganga Amadea Mozarta. V této sezóně ji čeká debut v roli Antonie (Hoffmanovy povídky) v Opéra de Paris, titulní role ve Dvořákově Rusalce v Santa Fe Opera a role Neddy v nové produkci Leoncavallových Komediantů v Holandské Národní opeře. Rovněž znovu zavítá na pódium Vídeňské Státní opery (Manon) a MET, kde ji čekají role Mimi (Bohéma) a Amelie Grimaldi (Simon Boccanegra).  

Emmanuel Villaume působí od sezony 2015-2016 jako šéfdirigent a hudební ředitel PKF — Prague Philharmonia a osmým rokem zastává pozici hudebního ředitele Opery v Dallasu. V sezoně 2020–2021 se Emmanuel Villaume vrací do Metropolitní opery v New Yorku (Romeo a Julie), Lyric Opera v Chicagu (Samson a Dalila) a do Opery v Dallasu (Figarova svatba, Lohengrin a světová premiéra “The Diving Bell and the Butterfly"). Společně se sopranistkou Dianou Damrau získal v roce 2017 prestižní německou cenu ECHO Klassik v kategorii Operní album roku za nahrávku Meyerbeerových árií. V prosinci 2017 nastudoval v Metropolitní opeře v New Yorku očekávanou inscenaci Pucciniho Tosky, která byla přenášena v rámci série MET: Live in HD do více než 2000 kin v 73 zemích světa. Pravidelně spolupracuje s nejprestižnějšími operními domy světa: Královskou operou Covent Garden v Londýně, Deutsche Oper Berlin, Mariinským divadlem v Petrohradě, Metropolitní operou v New Yorku, Lyric Opera v Chicagu, Sanfranciskou operou, Gran Teatre del Liceu v Barceloně a dalšími. Nastudoval inscenace ve Washingtonské národní opeře, Teatro Colón v Buenos Aires, Tokyo Bunka Kaikan, Teatro Real v Madridu, Bavorské státní opeře či Teatro La Fenice. Spolupracoval s předními světovými orchestry: Bavorským rozhlasovým orchestrem, Orchestre de Paris, Královskou filharmonií v Londýně, Chicagským, Sanfranciským a Bostonským symfonickým orchestrem, Losangeleskou filharmonií, NHK Symphony Orchestra v Tokiu a řadou dalších. Je vyhledávaným partnerem největších operních hvězd současnosti: Anny Netrebko, Diany Damrau, Bryana Hymela nebo Angely Gheorghiu. Emmanuel Villaume se narodil v roce 1964 ve Štrasburku. Vystudoval hudbu na Conservatoire de Strasbourg a posléze pokračoval ve studiích na pařížské Sorbonně, kde získal diplom v oboru literatura, filozofie a hudební věda. Jako autor erudovaných hudebněvědných článků byl ve věku pouhých 21 let jmenován dramaturgem Rýnské národní opery ve Štrasburku. V letech 2001—2010 byl uměleckým ředitelem festivalu Spoleto. Je držitelem čestného doktorátu na Univerzitě v Indianapolis.