Inaugurační koncert u příležitosti francouzského předsednictví v Radě Evropské unie
1 300 | 900 | 700 | 500 Kč (SL/E*) | 200 Kč (ST*)
Donátorská vstupenka 3 000 Kč
*SL/E místa se zhoršeným výhledem a varhanní empora
*ST místa k stání
Michel Dalberto — klavír (Ravel)
Stanislav Gallin — klavír (Martinů)
Emmanuel Villaume — dirigent
VE SPOLUPRÁCI S VELVYSLANECTVÍM FRANCIE
A FRANCOUZSKÝM INSTITUTEM V PRAZE
Připomínka vzácné návštěvy
Pátý koncert sezony bude skutečně francouzský, a tentokrát nejen hudebně. Ve spolupráci s Velvyslanectvím Francie v České republice a Francouzským institutem v Praze totiž koncipujeme jeho program jako slavnostní, inaugurační koncert u příležitosti předsednictví Francie v Radě EU.
Současně je tento prestižní večer připomínkou pražského koncertu francouzského umělce Maurice Ravela, který vystoupil v Praze pouze jednou, přesně před 90 lety. V Novém německém divadle, dnešní Státní opeře, dirigoval v únoru 1932 tenkrát sotva měsíc starý Koncert pro klavír a orchestr G dur. Toto odlehčené dílo, v němž autor klade důraz na brilantnost interpreta, dnes uslyšíme v podání francouzského klavíristy Michela Dalberta.
Ravela si pak přiblížíme i extatickým Bolerem, jednou z nejpopulárnějších skladeb klasické hudby vůbec, a také jeho verzí Debussyho poetické, původně klavírní Sarabandy.
Vedle Maurice Ravela zařazujeme dalšího slavného francouzského skladatele, George Bizeta. Uslyšíme jeho Malou suitu pro orchestr, do níž promítnul svůj klavírní cyklus Dětské hry, jakýsi francouzský protějšek Schumannových Dětských scén. Vztah Česka a Francie pak skvěle ilustruje osobnost Bohuslava Martinů. Jeho Toccata e due canzoni je pro orchestr typu PKF — Prague Philharmonia jako stvořená.
Michel Dalberto
Michel Dalberto — klavír
Michel Dalberto začal hrát na malém dětském nástroji, když mu bylo 3,5 roku. Poprvé vystoupil na veřejnosti v 5,5 letech a ve 13 letech vstoupil do třídy Vlada Perlemutera na Pařížské konzervatoři. Dnes je považován za dědice slavné francouzské klavírní školy Alfreda Cortota. V roce 1975 získal jednu z nejprestižnějších cen v mezinárodní soutěži Clary Haskil a v roce 1978 první cenu na mezinárodní klavírní soutěži v Leedsu.
Ke spolupráci ho vyzvali dirigenti jako Wolfgang Sawallish, Sir Colin Davis, Erich Leinsdorf, Yuri Temirkanov, Kurt Masur, Daniele Gatti a Sir John Elliot Gardiner. Vystoupil mimo jiné na festivalech v Lucernu, Florencii, Aix-en-Provence, La Roque d'Anthéron, Vídni, Edinburghu a Šlesvicko-Holštýnsku. Od začátku se jeho repertoár zaměřoval převážně na rakousko-německou hudbu 18.-20. století, zejména na Schuberta a Mozarta.
Je jediným žijícím pianistou, který nahrál kompletní klavírní dílo Franze Schuberta. Od piana také dirigoval všechny Mozartovy koncerty. V poslední době začal hrát francouzské skladatele druhé poloviny 19. a začátku 20. století a se společností Aparté vydal čtyři nahrávky věnované Debussymu, Franckovi, Faurému a Ravelovi. Hrál deset Beethovenových sonát se dnes zesnulým Henrykem Szeryngem a od té doby je považován za vynikajícího partnera komorní hudby, sdílel pódium s hudebníky jako Dmitry Sitkovetsky, Boris Belkin, Vadim Repin, Renaud Capuçon, Yuri Bashmet, Truls Mork a Lynn Harrell.
Stanislav Gallin — klavír
Vystudoval hudební gymnázium v Petrohradě. V roce 2001 vstoupil do třídy profesora Petera Toperczera na Akademii múzických umění v Praze, kterou v dubnu 2007 absolvoval Čajkovského klavírním koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina. V roce 2004 absolvoval studijní pobyt na Mozarteu v Salcburku u profesora Petera Langa. V roce 2012 ukončil doktorandské studium na VŠMU v Bratislavě ve třídě doc. Eleny Händler.
Stanislav Gallin je zakládajícím členem Orbis Tria, které se během roku 2009 zařadilo mezi nejúspěšnější evropské soubory své generace, když se stalo laureátem čtyř mezinárodních soutěží, včetně jedné z těch nejprestižnějších - International Chamber Music Competition v německém Hamburku. Zúčastnil se také četných mistrovských kurzů, studoval například u Lazara Bermana, Eugena Idjice, Avo Kouyoumjiana, Pierra Jasmina a jiných. Jako sólista se představil s orchestrem Petrohradské Filharmonie, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF - Prague Philharmonia, Moravskou filharmonii Olomouc, Bruno Walter Symphony Orchestra, Plzeňskou filharmonii atd.
Spolupracoval s dirigenty Alexejem Anikhanovem, Tomášem Braunerem, Jackem Martinem Händlerem, Jakubem Hrůšou, Vahanem Mardirossianem, Ondřejem Vrabcem, Peterem Vrábelem aj. Je vyhledávaným komorním i studiovým hráčem. Vystoupil na koncertech nejen v České Republice a v Rusku, ale i v dalších evropských zemích, USA, Asii a Africe. Od roku 2009 působí na pražské Akademii múzických umění jako odborný asistent na katedře klavírní spolupráce.
Emmanuel Villaume — dirigent
Emmanuel Villaume působí od sezony 2015-2016 jako šéfdirigent a hudební ředitel PKF — Prague Philharmonia a osmým rokem zastává pozici hudebního ředitele Opery v Dallasu.
Pravidelně spolupracuje s nejprestižnějšími operními domy světa: Královskou operou Covent Garden v Londýně, Deutsche Oper Berlin, Mariinským divadlem v Petrohradě, Metropolitní operou v New Yorku, Lyric Opera v Chicagu, Sanfranciskou operou, Gran Teatre del Liceu v Barceloně a dalšími. Nastudoval inscenace ve Washingtonské národní opeře, Teatro Colón v Buenos Aires, Tokyo Bunka Kaikan, Teatro Real v Madridu, Bavorské státní opeře či Teatro La Fenice.
Spolupracoval s předními světovými orchestry: Bavorským rozhlasovým orchestrem, Orchestre de Paris, Královskou filharmonií v Londýně, Chicagským, Sanfranciským a Bostonským symfonickým orchestrem, Losangeleskou filharmonií, NHK Symphony Orchestra v Tokiu a řadou dalších. Je vyhledávaným partnerem největších operních hvězd současnosti: Anny Netrebko, Diany Damrau, Bryana Hymela nebo Angely Gheorghiu.
