Dvořák. Brahms

Závěrečný koncert sezony spojuje dvě z nejznámějších mistrovských děl romantického repertoáru.

Večer otevírá Dvořákův Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, jedno z nejoblíbenějších děl svého žánru a vůbec jedna z nejhranějších skladeb orchestrálního repertoáru. Vznikl během skladatelova amerického pobytu, přesto je hluboce zakořeněn v jeho českém hudebním jazyce. Koncert představuje dokonale vyvážené spojení violoncella a orchestru: je symfonický svým pojetím, a přece sólistovi otevírá široký prostor k sebevyjádření ve všech citových polohách – od radostného zpěvu přes intimní ztišení až po dramatickou naléhavost. V rukou Daniela Müllera-Schotta, celosvětově vyhledávaného pro bohatost tónu a hloubku hudebního vhledu, slibuje Dvořákovo nadčasové dílo provedení mimořádné technické jistoty i hluboké muzikality.

Po přestávce zazní monumentální Symfonie č. 1 c moll, op. 68 Johannesa Brahmse. Dílo, o němž se proslule ví, jak dlouho vznikalo, dokončil Brahms až po čtyřicítce, po letech intenzivní sebekritiky a uměleckého zrání. Výsledkem je symfonie pozoruhodné architektonické pevnosti a citové hloubky, často vnímaná jako důstojné pokračování Beethovenova odkazu v tomto žánru. Od dramatického úvodu až po zářivý triumf finále se rozvíjí s pocitem přirozené nevyhnutelnosti a skladatelské autority.

Spojení Dvořákova nekonečně lyrického koncertu a Brahmsovy přelomové symfonie dává sezoně příznačně silné a působivé vyvrcholení; oslavuje bohatství, hloubku a trvalou krásu romantické orchestrální tradice.