Prokofjev. Schubert
Koncerty v Rudolfinu jsou hudební zážitek na světové úrovni. Dvořákova síň hostila mnoho světoznámých orchestrů a sólistů.
Vstupenky: 1 300 Kč | 900 Kč | 700 Kč | 500 Kč | 300 Kč (stání)
Dítě do 15 let 50% sleva
Andrew von Oeyen — klavír
Iván López Reynoso — dirigent
Sergej Prokofjev
Koncert pro klavír a orchestr č. 3 C dur, op. 26
Franz Schubert
Symfonie č. 9 C dur, D 944 – „Velká"
Také druhý koncert sezony je rozkročený mezi Evropou a Amerikou.
Mimořádně všestranný Iván López Reynoso – absolvent hry na housle a klavír, sborového řízení i dirigování, uznávaný kontratenor a v současnosti šéfdirigent Atlanta Opera – se pohybuje se stejnou jistotou mezi orchestry v Evropě i ve svém rodném Mexiku.
Renomovaný americký klavírista německo-nizozemského původu Andrew von Oeyen debutoval v šestnácti letech s Losangeleskou filharmonií a Esa-Pekkou Salonenem a od té doby vystoupil s řadou předních amerických orchestrů i na mnoha prestižních pódiích v Evropě a Asii. Sólistou Prague Philharmonia byl také během amerického turné v roce 2026, kde se představil na jeho závěrečném koncertě v Carnegie Hall.
Prokofjevův náročný, ale mimořádně oblíbený Klavírní koncert č. 3 vznikl v Bretani a premiéru měl v Chicagu se skladatelem jako sólistou. Jeho bezprostřední, místy až výbušná hudba, založená na dramatických kontrastech, ba i konfliktu, a nabitá technickými i výrazovými výzvami, je ideálním prostorem pro von Oeyenův kultivovaný projev, jiskrnou techniku i schopnost poetického výrazu.
Výrazný protiklad k Prokofjevovu rytmickému ohni a jízlivému vtipu představuje Schubertova rozlehlá a zářivá Symfonie C dur – „Velká". Toto označení dostala proto, aby se odlišila od jiné, starší skladatelovy symfonie ve stejné tónině, která zazní v našem programu A6. Monumentální dílo bylo původně odmítnuto Společností přátel hudby, dnešním vídeňským Musikvereinem, jako „příliš dlouhé". Zajímavé je, že když Mendelssohn později řídil patrně jeho první provedení, setkalo se dílo s velkolepým uznáním samotného Schumanna, který obdivoval především jeho „nebeskou délku".
Pomineme-li však délku, je to hudba vpravdě nebeská. Jako mistrovské dílo instrumentace nás odvádí od Beethovenovy hudby, z níž vyrůstá, do nových světů rozmáchlé lyriky, odvážně proměnlivých harmonií a osobité barevnosti orchestru – včetně oněch zcela schubertovských trombonů. To vše vrcholí finále, které je bez nadsázky jedním z velkých milníků repertoáru a otevírá cestu Brahmsovi i dalším velkým romantikům.